Zlatým obdobím české slovenistiky byla éra mezi oběma válkami, kdy byl šéfem slavistiky na pražské Karlově univerzitě Slovinec Matija Murko. Kromě něho v Praze působili také další významní jazykovědci a literární vědci, jako např. autor první učebnice slovinštiny u nás Jožef Skrbinšek, překladatel a literární historik Oton Berkopec, slavista Frank Wollman, spisovatel Ivan Lah aj.
Poválečné období výrazně komplikovaly politické tlaky, přesto zde najdeme výrazné osobnosti, jako je překladatel a literární kritik František Benhart, slavista Viktor Kudělka, lingvisté Karel Horálek, Josef Kurz, Julius Dolanský, Jan Petr, Miroslav Kvapil, Zdeněk Urban, Sáva Heřman, Přemysl Hauser, Dušan Moravec, historik Jaroslav Pánek ad.
Výrazný impulz slovenistice znamenalo konstituování studijních oborů na Univerzitě Karlově v Praze (od ak. roku 1993/1994) a Masarykově univerzitě v Brně (od 1994/1995). Právě zdejší vyučující a lektoři znatelně oživili vědecký provoz v oboru různými konferencemi, sborníky, překlady aj. K důležitým jménům patří či patřili v Praze Jaroslav Pánek, Alexandr Stich, Alenka Jensterle Doležalová, Milada K. Nedvědová, David Blažek a lektoři Albinka Lipovec, Vlado Nartnik, Nives Vidrih, Jasna Honzak Jahič, Andrej Šurla aj. V Brně obor reprezentují zejména Ivan Dorovský, Ladislav Hladký, Michal Przybylsky, Petr Mainuš, lektorky Darja Jakše, Polonca Čontala, Petra Blagšič, Tatjana Jamnik, Mateja Medvešek a Laura Fekonja. |